Příjemnosti, Láska, Učení, Znalosti, Dovednosti, Pravda, Zen či Sen, To čím jsme světelné bytosti, Různosti světů,

amulet.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8808"

Povím vám příběh o Enjadatě z Ryogon sutry. Je to výjimečně krásné podobenství. Ujišťuji vás, že když je vyslechnete velmi pozorně, objasní vám mnoho nejasných bodů buddhismu.

Brazil - Rio de Janeiro.jpg
Tento příběh se udál, jak se tvrdí, za času Buddhy. Neví se samozřejmě, jestli to byl příběh skutečný nebo je to pouze legenda. Enjadata byla krásná dívka, která nejvíc ze všeho pozorovala v zrcadle svůj obličej. Jednoho rána, když se podívala do zrcadla, neviděla nic. Zrcadlo nic neodráželo. Proč, to sutra neobjasňuje. Jisté je, že šok Enjadaty byl veliký, s křikem běhala po místnosti a dožadovala se své hlavy: „Kdo má mou hlavu? Kde je má hlava? Umřu, jestli ji nenajdu! „Každý jí říkal: Uklidni se Enjadato, vždyť máš hlavu tam, kde ji máš mít, na svém krku. Odmítala tomu věřit. Ne, to nemůže být pravda. Někdo mi ji musel vzít! A bědovala a byla stále zuřivější až přátelé uvěřili, že zešílela a uvázali ji doma, aby si neublížila. Být svázán je stav podobný sezení v zazenu, se znehybněním těla získává mysl na klidu. A přestože je stále rozrušena, a to Enjadata byla, protože věřila, že nemá hlavu, tělu je nyní zabráněno plýtvat energií. Přátelé ji začali přesvědčovat, že má stále hlavu na krku a ona tomu pomalu začínala věřit. Její podvědomí začínalo akceptovat vědomí, že snad byla jen oklamána a že neztratila hlavu.

Povzbuzení Enjadatiných přátel lze srovnat se slyšením rošiho komentáře (taišo). Jde to těžko pochopit, ale při pozorném poslechu každičkého slova klesne do podvědomí až k bodu, kdy se začnete ptát: Je to opravdu tak? ...To je divné … ano, musí to být tak...

náhle jeden přítel praštil Enjadatu do hlavy. Au, vykřikla. Tak vidíš, že máš hlavu, křičel přítel a Enjadata ihned viděla, že myšlenka, že nemá hlavu, byla klam, že ji stále měla a nikdy neztratila. Stejně tak dřímota v zazenu. V pravý čas – přijde-li dříve, není tak efektivní – být udeřen do ramene kjosaku (nebo slově učitelem) s sebou přináší seberealizaci. Kjosaku zde ne ní jen pro fyzický pocit, ale když dosáhnete v zazenu určitého bodu, rána dokáže přivést ihned mysl zpět do světa reálna, nebo k osvícení.

Když se to stalo Enjadatě, byla velmi rozradostněna křičela: Ach, mám ji! Mám svou hlavu! Jsem tak šťastná!a to je kenšo. Jestliže je tato zkušenost opravdová, nebudete tři noci spát od samé radosti. Budete jako pološílení. Extáze je ryzí, ale stav mysli není přirozený, dokud se nezbavíte myšlenky: Jsem osvícen! Dobře si tohoto bodu povšimněte, protože je často špatně chápán. Radost pomohla Enjadatě uzdravit se ze svého polo šílenství.

To je satori. Když delirium radosti utichne, vrátíte se do skutečně přirozeného života za pomoci všech zkušeností seberealizace. Dokud nedosáhnete tohoto náhledu, bude nemožné, abyste žili v dokonalé harmonii se svým okolím nebo pokračovali v duchovní práci. Ještě jednou si všimněte význam první části příběhu. Protože je mnoho lidí k osvícení lhostejných, nemají vědomosti o možnosti takové zkušenosti. Podobají se Enjadatě, která zrovna tak „nevěděla“ o své hlavě. „Hlava“ je ovšem Buddha-nature, naše vrozená dokonalost. Mnoho lidí to samozřejmě vůbec netuší, dokud neuslyší Šudžo honrai hotoke nari – všechny bytosti mají od narození Buddha-nature! Náhle říkají: Takže já také musím mít Buddha-nature! Kde ale je? Jsou jako Enjadata, která ztratila hlavu a začala ji hledat. Začnou naslouchat různým teišo, radám a promluvám, které se jim zdají proti řečné a nesmyslné. Slyší, že jejich vrozená podstata se nijak neliší od podstaty Buddhovy a co víc, podstata Buddhy koexistuje s jejich podstatou celkového universa. Jejich mysl je však zaplavena iluzemi vlastní konfrontace se světem individualit.

Stejně jako Enjadata nikdy nebyla bez své hlavy, ani nikdy nejsou bez Buddha-nature ať již jsou osvíceni či nikoliv. Jenže si toho nejsou vědomi. Jsou jak Enjadata, když jí přátelé tvrdili: Nebuď bláhová, vždycky jsi měla hlavu a stále ji máš. Je iluzí myslet si opak. Objev vlastní skutečné podstaty (true nature) se dá srovnat s Enjadatiným objevem, že nikdy jsme nebyli bez hlavy! Přesto jsme plni radosti jako byla Enjadata. A když radost a nadšení pominou, uvědomíme si, že jsme nezískali nic tak převratného a nic zvláštního. Vše je pouze daleko přirozenější.

Je tento web to co vám je blízké?

ano (13 | 100%)
ne (0 | 0%)
Tvůrci lidské DNA
Nově doplněné rozhovory se žáky.
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one