Příjemnosti, Láska, Učení, Znalosti, Dovednosti, Pravda, Zen či Sen, To čím jsme světelné bytosti, Různosti světů,

amulet.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky

To, co vám budu povídat, je zvláště aplikovatelné v daidžo zenu, který směřuje nejvíce k satori ale i v saidžodžo zenu.

GNOME-NearSmrzovice_1024x768.jpg
První ze tří základních podstat zenu je silná víra (faith) – daišinkon. Znak pro koan znamená kořen, šin znamená víru. Takže slovo samotné má význam ne pouhé víry, ale víry, která je hluboce zakořeněna a nehybná jako mohutný strom. Je to víra nepotřísněná vírou v zázraky a nadpřirozené věci. Buddhismus je často popisován jako náboženství rozumu a moudrosti. Ale víra sama je to, co za buddhismu dělá náboženství a ne jen filosofii. Buddhismus začal Buddhovým osvícením, kterého Buddha dosáhl po obrovském úsilí. Naše nejvyšší víra směřuje tedy k jeho vrozené dokonalá. Bez takovéto víry v Buddhovo učení nemůžeme doufat v pokrok vlastní praxe.

Druhou nezbytnou kvalitou zenové praxe je silná pochybnost – daigidan. (V zenu pochybnost neznamená skepsi, ale stav neustálého sebezkoumání, zkoušení). Je to masa pochybnosti, pochybnost vyplývající ze silné víry. Pochybnost, proč se my a svět jevíme tak nedokonalí, plní úzkosti a utrpení, když nám víra tvrdí, že opak je pravdou. Pochybnost, která nezná oddechu. Je to, jako bychom zcela jistě věděli, že jsme milionáři, ale v kapse nemáme ani korunu. Silná pochybnost existuje v proporci k silné víře.

Pomohu vám ilustrovat tento stav mysli následujícím příkladem. Představte si muže, který sedí a kouří a najednou zjistíte, že nemá svou dýmku. Začne ji hledat s dokonalou jistotou, že ji najde, protože ji před chvílí držel v ruce, nikdo nebyl v blízkosti atd. A čím déle ji hledá, s tím větší energií a motivací se po ní pídí. Z tohoto stavu pochybnosti přirozeně pramení třetí základní podstat zenové praxe, silná motivace (determination) – dai funči. Je to neodolatelná snaha rozřešit pochybnost použitím veškeré energie těla a vůle,. Věříce každým pórem svého těla, že podle učení Buddhy jsme všichni vrozeně dokonalí (with Bodhi-mind), míříme k objevu a zkušenosti reality této mysli.

Nedávno se mne kdosi, kdo špatně pochopil stav mysli, získaný těmito třeni základními kvalitami zenové praxe zeptal: Máme věřit tomu, že jsme Buddhové nebo akceptovat fakt, že svět je takový, jaký je, je dokonalý a vrba je zelená a mrkev červená? Pochybnost této otázky je jasná. Kdybychom se neprali, proč existují konflikty a spory, proč obyčejný člověk nejedná jako Buddha, nevzešla by z našich otázek a pochybností žádná motivace vyřešit tento obvyklý rozpor není tím, čemu věříme a tím, co kolem sebe vidíme a náš zen by tak ztratil základní zdroj síly a moci.

Pokusím se tyto tři podstaty umístit do daidžo a saidžodžo zenu. Zatímco všechny tři jsou obsaženy v dadžo, pochybnost je zde nejsilnější, protože nám nedovolí odpočinout si a nutí nás dojít až k satori. Na druhé straně v saidžodžo zenu je nejsilnější element víra. Nečelíme žádné velké pochybnosti, jen sedíme v neochvějné víře, že jsme vrození Buddhové. Na rozdíl od daidžo tento druh zenu nepočítá s úzkostnou touhou po satori. V jeho zazenu zrání naše sezení kulminuje až k osvícení. Tento druh zenu je nejobtížnější a vyžaduje rezolutní a odevzdané sezení.

Avšak v obou druzích zazenu jsou víra, pochybnost a motivace užitečné a staří mistři říkali, že pokud jsou současně přítomny, je těžší netrefit se nohou na podlahu, než minout osvícení.

Je tento web to co vám je blízké?

ano (13 | 100%)
ne (0 | 0%)
Tvůrci lidské DNA
Nově doplněné rozhovory se žáky.
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one