Příjemnosti, Láska, Učení, Znalosti, Dovednosti, Pravda, Zen či Sen, To čím jsme světelné bytosti, Různosti světů,

amulet.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8808"

To, co vám budu povídat, je zvláště aplikovatelné v daidžo zenu, který směřuje nejvíce k satori ale i v saidžodžo zenu.

GNOME-NearSmrzovice_1024x768.jpg
První ze tří základních podstat zenu je silná víra (faith) – daišinkon. Znak pro koan znamená kořen, šin znamená víru. Takže slovo samotné má význam ne pouhé víry, ale víry, která je hluboce zakořeněna a nehybná jako mohutný strom. Je to víra nepotřísněná vírou v zázraky a nadpřirozené věci. Buddhismus je často popisován jako náboženství rozumu a moudrosti. Ale víra sama je to, co za buddhismu dělá náboženství a ne jen filosofii. Buddhismus začal Buddhovým osvícením, kterého Buddha dosáhl po obrovském úsilí. Naše nejvyšší víra směřuje tedy k jeho vrozené dokonalá. Bez takovéto víry v Buddhovo učení nemůžeme doufat v pokrok vlastní praxe.

Druhou nezbytnou kvalitou zenové praxe je silná pochybnost – daigidan. (V zenu pochybnost neznamená skepsi, ale stav neustálého sebezkoumání, zkoušení). Je to masa pochybnosti, pochybnost vyplývající ze silné víry. Pochybnost, proč se my a svět jevíme tak nedokonalí, plní úzkosti a utrpení, když nám víra tvrdí, že opak je pravdou. Pochybnost, která nezná oddechu. Je to, jako bychom zcela jistě věděli, že jsme milionáři, ale v kapse nemáme ani korunu. Silná pochybnost existuje v proporci k silné víře.

Pomohu vám ilustrovat tento stav mysli následujícím příkladem. Představte si muže, který sedí a kouří a najednou zjistíte, že nemá svou dýmku. Začne ji hledat s dokonalou jistotou, že ji najde, protože ji před chvílí držel v ruce, nikdo nebyl v blízkosti atd. A čím déle ji hledá, s tím větší energií a motivací se po ní pídí. Z tohoto stavu pochybnosti přirozeně pramení třetí základní podstat zenové praxe, silná motivace (determination) – dai funči. Je to neodolatelná snaha rozřešit pochybnost použitím veškeré energie těla a vůle,. Věříce každým pórem svého těla, že podle učení Buddhy jsme všichni vrozeně dokonalí (with Bodhi-mind), míříme k objevu a zkušenosti reality této mysli.

Nedávno se mne kdosi, kdo špatně pochopil stav mysli, získaný těmito třeni základními kvalitami zenové praxe zeptal: Máme věřit tomu, že jsme Buddhové nebo akceptovat fakt, že svět je takový, jaký je, je dokonalý a vrba je zelená a mrkev červená? Pochybnost této otázky je jasná. Kdybychom se neprali, proč existují konflikty a spory, proč obyčejný člověk nejedná jako Buddha, nevzešla by z našich otázek a pochybností žádná motivace vyřešit tento obvyklý rozpor není tím, čemu věříme a tím, co kolem sebe vidíme a náš zen by tak ztratil základní zdroj síly a moci.

Pokusím se tyto tři podstaty umístit do daidžo a saidžodžo zenu. Zatímco všechny tři jsou obsaženy v dadžo, pochybnost je zde nejsilnější, protože nám nedovolí odpočinout si a nutí nás dojít až k satori. Na druhé straně v saidžodžo zenu je nejsilnější element víra. Nečelíme žádné velké pochybnosti, jen sedíme v neochvějné víře, že jsme vrození Buddhové. Na rozdíl od daidžo tento druh zenu nepočítá s úzkostnou touhou po satori. V jeho zazenu zrání naše sezení kulminuje až k osvícení. Tento druh zenu je nejobtížnější a vyžaduje rezolutní a odevzdané sezení.

Avšak v obou druzích zazenu jsou víra, pochybnost a motivace užitečné a staří mistři říkali, že pokud jsou současně přítomny, je těžší netrefit se nohou na podlahu, než minout osvícení.

Je tento web to co vám je blízké?

ano (13 | 100%)
ne (0 | 0%)
Tvůrci lidské DNA
Nově doplněné rozhovory se žáky.
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one