Příjemnosti, Láska, Učení, Znalosti, Dovednosti, Pravda, Zen či Sen, To čím jsme světelné bytosti, Různosti světů,

amulet.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8808"

To co vám budu vyprávět, je v základě učení mého učitele Daiun Harada rošiho. Ačkoliv patřil k sektě Soto, dlouho nemohl nalézt svého skutečného mistra a tak praktikoval zen ve dvou klášteřích sekty Rinsai, v Šogendži a Nanzendži.

GNOME-GreenForest_1024x768.jpg

Tam také dosáhl poznání pod vedením mistra Dokutana.

I když je jasné, že člověk, který chce pochopit pravdu zazena, musí podstoupit zenový tréning. Harada roši už cítil, že moderní mysl si je vědoma neužitečnosti stávajícího typu zenové výuky. Zkombinoval proto to nejlepší z každé sekty a vytvořil unikátní metodu vyučování zenu. Nikde v Japonsku nenajdete zenové vyučování tak přizpůsobené modernímu způsobu myšlení, jako v jeho klášteře. Před začátkem svých lekcí Harada roši poskytoval rady, jak poslouchat. Vyžadoval, aby každý poslouchal s otevřenýma a na něj upřenýma očima – jinými slovy celou svou bytostí – protože dojem získaný pouhým slyšením je dosti mdlý, podobný tomu při poslechu rozhlasu. Dále měl každý poslouchat lekce jako by byly přednášeny jen jemu samotnému, jak by tomu mělo za ideálních podmínek také být. Je v lidské přirozenosti, že kdy poslouchají dva lidé, každý cítí pouze poloviční zodpovědnost za pochopení tématu a když poslouchá 10 lidí, každý cítí pouze desetinu takové zodpovědnosti. Protože vás je mnoho a protože přednáším ke skupině, měli byste se řídit stejnými pravidly a dokonce sledovat vše, co řeknu.

Tento cyklus je rozdělen do dvanácti částí, které probereme v osmi lekcích. První zahrnuje základní rozumový princip zenu a přímé metody jeho praxe. Další pak speciální preventivní pokyny. Následující lekce budou zahrnovat všechny problémy spojené se zazenem spolu s jejich řešeními. Prakticky vzato, znalost teorie a principů zazenu není podmínkou jeho praktického provádění. Ten, kdo cvičí pod dohledem mistra, získá všechny tyto vědomosti postupně v průběhu vlastní praxe. Moderní studenti, intelektuálně zvědavější a nesnadno uspokojitelní, na rozdíl od dřívějších, následují instrukce bez výhrad: chtějí je nejdřív rozumově pochopit. Proto se těmito problémy budeme zabývat. Avšak teorie je nekonečná. Buddhistické knihy, školy, doktríny i buddhistická filosofie nejsou ničím jiným než intelektuálním vyjádřením zazenu a zazen sám je jejich praktickou demonstrací. Z tohoto obrovského pole nyní pro vás vyberu několik věcí pro vaši praxi.

Začneme s Buddhou Sakjamunim. Jak myslím víte, začal askezí, sebetýráním a sebekázní a dlouhým půstem. Ale těmito prostředky se mu osvícení nepodařilo dosáhnout a napůl mrtev z hladu si uvědomil, že takovýmto způsobem nemůže dojít jinam než ke smrti. A tak vypil mléko, které mu bylo nabídnuto, uzdravil se a rozhodl se sledovat cestu mezi sebeutrpením a schovívavostí. Věnoval se výhradně zazenu a 6 let (jindy se tvrdí, že 6 let uběhlo od doby, kdy odešel z domu do doby, kdy dosáhl poznání) se intenzivně pokoušel o nalezení cesty. Jednoho dne, ráno 8. prosince, v okamžiku, kdy spatřil na obzoru Jitřenku, dosáhl dokonalého osvícení. Tomu všemu věříme coby historické pravdě.

Slova, která Buddha v ten okamžik pronesl, jsou zaznamenána v několika buddhistických spisech. Podle sutry Kegon v okamžiku satori spontálně křičel: „zázrak zázrak: Vnitřně jsou všechny bytosti Buddhové, s vrozenou moudrostí a schopnostmi, ale protože lidský rozum je zatemněn iluzemi, není schopen tohoto stavu dosáhnout!“ První slova Buddhy po dosažení satori se zdají být plna úcty a úžasu. Skutečně, jak nádherné jsou lidské bytosti, ať chytré či hloupé, ženské nebo mužské, škaredé nebo krásné, takové jaké jsou. Tvrdí se, že přirozenost každého stvoření je vrozeně bez vady, dokonalá, nelišící se od podstaty Amidy nebo jiného Buddhy. Toto první Buddhovo prohlášení je zároveň ultimativním závěrem buddhismu. A přesto člověk, neustále se po něčem pídící a žijící v úzkosti, žije napůl bláznivou existenci, zaslepen iluzemi. Je třeba se vrátit k naší originální dokonalosti, prohlédnout falešné představy lidí jako hříšníků a hřešících a probudit se do vrozené čistoty a jsoucnosti.

Nejefektivněji toho můžeme dosáhnout za pomoci zazenu. Nejen Sakjamuni Buddha ale i mnoho jeho žáků dosáhlo osvícení zazenem a od doby Buddhy po celých 2500 let nesčíselný počet lidí pomocí zazenu uchopilo klíč a rozřešilo základní otázku – co je to život a smrt. Mezi Njiraiem (nejdokonalejším Buddhou) a námi není v podstatě rozdílu. To „v podstatě“ se podobá vodě. Jednou z nejcharakterističtějších vlastností vody je její přizpůsobivost: v kruhové nádobě zaujme kruhový tvar či objem, ve čtvercové nádobě čtvercový. My jako lidé máme stejnou schopnost přizpůsobivosti, ale protože žijeme svázáni neznalostí, nepochopením naší skutečné podstaty, lehkomyslně tuto svobodu ztrácíme. Použijeme-li přirovnání, můžeme mysl Buddhy přirovnat k čisté, průzračné a klidné vodní hladině, nad níž jasně září „měsíc“ pravdy, zatímco mysl běžného člověka se podobá kalné vodě, neustále rozvířené vlnami iluzorních tužeb, která není schopna odrážet světlo pravdy. (Měsíc září, ale hladina je neschopna odrážet jeho paprsky). Takto žijeme beze smyslu a plni problémů. Jak dokázat, aby měsíc plně ozařoval naše životy a osobnosti? Nejprve musíme vyčistit vodu, uklidnit hladinu nastavením větru myšlenek. Jinými slovy musíme vyprázdnit svou mysl od toho, čemu Kegon sutra říká „konceptuální myšlenky člověka“. Mnoho lidí klade veliký důraz na abstraktní myšlení, je-li široce využíváno, má smysl, ale v celé lidské historii je člověk pouze otrokem svého intelektu, který ho ovládá a kontroluje, to lze nazvat nemocí. Všechny myšlenky, ať ušlechtilé či znehodnocené, jsou nestálé a proměnlivé. Mají začátek a konec a je to stejné u myšlenek týkajících se celých věků jako prostých jedinců. V buddhismu je myšlenka nazývána „pramenem života a smrti“. Z tohoto hlediska je důležité rozeznávat roli pomíjivých myšlenek od fixních koncepcí. Běžné myšlenky jsou relativně neškodné, ale ideologie, víry, názory, hlediska nehledě k faktickým znalostem kumulovaným od narození, jsou oněmi stíny, které zatemňují světlo pravdy.

Dokud větry myšlenek rozrušují hladinu vody sebe podstaty (self-nature), nedokážeme rozlišit pravdu od nepravdy. Je rozhodující, zda se nám tyto rušivé vlivy podaří odstranit, mysl uklidnit. Jakmile jednou poleví, vlny se uklidní, kal pročistí a my jsme nasměrováni přímo ke světlu pravdy, které nikdy nepřestane zářit. Moment takovéto realizace, záblesku světla, vhledu do vlastní podstaty se nazývá kenšo, osvícení, objevení opravdové podstaty naší osobnosti. Na rozdíl od morálních či filosofických koncepcí, které jsou proměnné, pravý vhled je nehynoucí. Poprvé v životě začne člověk žít s vnitřním klidem a harmonií vůči okolí.

Mluvil jsem k vám o těchto věcech jen velmi stručně, ale doufám, že se mi podařilo přesvědčit vás o důležitosti zazenu. Pokračujme v hovorech o praktických věcech. Prvním krokem je vyhledání tiché místnosti, kde budeme sedět. Na podlahu položme měkkou podložku (3 stopy čtvereční) a na ni malý kulatý polštář či podložku asi o průměru jedné stopy nebo lze použít dvou menších polštářů. Dáváme přednost sezení ne v kalhotách a ponožkách, protože ruší zkřížení nohou a umístění chodidel na stehnech. Z mnoha důvodů je totiž nejvýhodnější sedět v pozici lotos. Chodidlo pravé nohy umístíme na levé stehno a levé chodidlo na pravé stehno. Hlavním účelem této pozice je vytvořit širokou a pevnou podstavu, bázi se zkříženýma nohama a oběma koleny na podložce, která navodí pocit dokonalé stability. Zatímco je tělo takto znehybněno, myšlenky nejsou vzbuzovány fyzickými podněty a je snazší mysl uklidnit.

Pokud máte těžkosti s pozicí lotosu, použijte poloviční lotos, při kterém položte pouze chodidlo levé nohy na pravé stehno. Ti, kdož nejsou vůbec zvyklí sedět se zkříženýma nohama, mohou mít potíže i s touto pozicí a nevydrží v ní delší dobu. Bude jim asi činit potíže umístit obě kolena na podložku a jedno koleno budou muset stále vtláčet na zem. Jak v lotosu i v polovičním lotosu si po nějaké době můžete nohy vyměnit.

Alternativní pozice pro ty, kterým bude činit potíže jakékoliv zkřížení nohou, je pozice v kleče, kdy pod zadek a mezi paty je umístěn polštář a člověk sedí v tradičním japonském stylu. Výhodou této pozice je, že umožňuje rychlý vztyk. Ve zvláštních případech, kdy jakákoliv takováto pozice je bolestivá, lze použít židle. (Použijte také polštáře, aby chodidla velmi volně a kolmo spadala na podlahu a takové židle, která by umožnila držet záda vzpříma).

Dalším krokem je umístit pravou ruku hřbetem dolů do klína a levou položit stejným způsobem na ni. Lehce spojte oba palce dohromady, aby dlaň a palce vytvořily elipsu. Takto je pravá strana těla aktivním polem a levá pasivním. Avšak během sezení lze ruce přemístit a napomoci tím aktivnějšímu klidu. Podíváte-li se na sochy Buddhy, zjistíte, že jeho končetiny jsou obrácením poměru, což souvisí s tím, že Buddha, jako my, je aktivně ponořen do úkolu vlastní záchrany.

Poté, co jste zkřížili nohy, nakloňte se trochu dopředu, abyste uvolnili hýždě (a konečník směřoval ven, ne do podložky) a zaujměte vzpřímenou pozici. Hlava by měla být rovně; podíváte-li se na takovou pozici ze strany, uši by měli být v linii s rameny a špičkou nosu v linii s pupkem. Tělo od pasu nahoru by mělo být bez váhy, prosto jakýchkoliv bolestí nebo napětí. Ústa jsou zavřená, oči otevřeny. Špička jazyka se lehce dotýká horních zubů. Pokud byste měli oči zavřeny, upadli byste do spavého stavu. Pohled má proto neupřeně směřovat dolů do neurčita. Zkušenosti ukázaly, že takováto pozice očí napomáhá sklidit mysl.

Páteř musí být za každých okolností rovná a vzpřímená. Když je tělo prohnuté, nejen že nastává určitý tlak na vnitřní orgány, ale obratle tlačí na některá nervová spojení, což může vyvolávat nežádoucí efekty. Protože tělo a mysl jsou jedno, jakékoliv fyziologické vnitřní vyrušení či abnormalita ovlivní mysl a znemožňuje její soustředěnost a vyčištění. A z čistě psychologického hlediska je vzpřímená pozice (přehnaně) stejně nepatřičná jako zkroucení, protože vyvolává podvědomou pýchu, zatímco druhá podvědomá ponížení, což je v obou případech přímé spojení s egem a překáží osvícení. Buďte opatrní, abyste udrželi také hlavu vzpříma. Má časem tendenci klesat dopředu či dozadu nebo na stranu a při delším sezení to může způsobit velké bolesti krční páteře.

Když jsme zaujali správnou pozici, hluboce se nadechněte, na chvíli dech zadržte a pomalu a tiše vydechněte. Zopakujte to dvakrát, třikrát, stále dýchejte pouze nosem. Dech se posléze přirozeně upraví. Později, až se tyto začáteční vdechy a výdechy navyknete dělat pravidelně, vám možná postačí pouze jeden dechový cyklus. Pak ohněte trub nalevo, jak to jde nejvíc, a posléze napravo a postupným zmenšováním jakýchsi opisovaných kruhů zaujměte pozici, při níž tělo nehnutě tkví v prostoru.

Nyní jste připraveni začít soustřeďovat mysl. Existuje mnoho způsobů praktikovaných našimi předchůdci. Pro začátečníky je asi nejsnadnější počítání vdechů a výdechů. Smysl tohoto způsobu tkví vtom, že vše rozumové je vyloučeno; myšlenkové vlny jsou uklidněny a je dosáhnuto soustředěnosti mysli do jednoho bodu. Ze začátku počítejte vdechy i výdechy. Při vdechu se soustřeďte na „jedna“, při výdechu na „dvě“ atd. až do deseti a znovu od jedné do deseti. Tak je to jednoduché.

Jak jsem již poznamenal „poletující (fleeting)“ myšlenky, které přirozeně vznikají v mysli, nejsou nejsou na závadu. Naneštěstí je tento fakt jaksi neznámý. Dokonce i mezi mnoha Japonci, kteří studují zen i několik let, je rozšířeno nepochopení praxe zenu, která je považována za jakési „zastavení“ vědomí. Existuje druh zenu, který dělá právě tohle, ale to není tradiční zazen, zen buddhismus. Musíte si uvědomit, že bez ohledu na to, jak hluboce budete soustředěni na počítání dechu, budete stále vnímat vaši linii vědomí proto, že vaše oči budou otevřené a budete slyšet běžné zvuky, protože nebudete mít zacpané uši. A protože váš mozek nebude „spát“ mysl bude naplněna nejrůznějšími myšlenkami. Ty ale nebudou rušit váš zazen, pokud je nezačnete rozdělovat např. na „dobré“ ve snaze si je udržet a „zlé“ ve snaze se jich zbavit. Nesmíte si jich prostě za žádnou cenu všímat coby překážek zazenu, ani se jich snažit vyhnout. Trvám na tomhle: Pronásledování myšlenek znamená, že z hlediska vidění zíráte na objekt; z hlediska slyšení je vaše pozornost upoutána na zvuky a v procesu myšlení vaše myšlenky lpí na ideách. Pokud dovolíte, aby vaše mysl byla tímto způsobem vyrušována, koncentrace na dech vám bude spíše překážet. Zrekapitulujme si to: ať různé letmé myšlenky vznikají a zanikají nezabývejte se jimi, ale soustřeďte se s veškerou energií na počítání vdechů a výdechů.

Po skončení doby sezení nevstávejte prudce, ale začněte nejprve „kymácet“ se ze strany na stranu ve stále větších polokruzích asi 6x, tedy opačně než ze začátku zazenu. Potom pomalu vstaňte a klidně se spolu s ostatními procházejte v kinhinu.

Pravou rukou sevřenou v pěst (palec uvnitř) položte do hrudní jamky a přikryjte ji levou rukou. Paže držte přirozeně, oči nechte spočinout šikmo dolů do vzdálenosti asi 170cm (2yardy) před chodidla. Pokračujte v počítání dechu a pomalu kráčejte místností. Vykročte levou nohou a kráčejte tak, aby nejprve na podlahu dopadla pata a potom prsty chodidla. Procházejte se se vznešeností, klidně, jakoby bezmyšlenkovitě, zatímco mysl bude plně soustředěna na počítání. Doporučuji chodit nejméně 5 minut po každém sezení (20 až 30 minut).

Považujte toto procházení za zazen v pohybu. Sekty Soto a Rinzai se v provádění kinhinu liší, Rinzai preferuje rychlé, energické procházení, zatímco tradičnější Soto pomalé a nenucené. Můj učitel Harada roši doporučoval tempo někde mezi těmito extrémy a to je způsob, jaký praktikujeme i zde. Rinzai sekta drží levou ruku na pravé, Soto sekta obráceně. Harada roši cítil, že levá ruka je nahoře vhodnější a zvolil si tento způsob. Ačkoliv chůze v kinhinu zbavuje nohy ztrnulosti a případné bolesti, tento efekt musíte považovat za produkt a ne objekt kinhinu. A tak vy, kdo se soustřeďujete na dech, počítejte ho i v kinhinu a vy, kdo řešíte koan, řešte ho i v kinhinu.

Tím končí první lekce. Pokračujte v počítání svého dechu podle mých instrukcí, dokud přede mne znovu nepředstoupíte.

Je tento web to co vám je blízké?

ano (13 | 100%)
ne (0 | 0%)
Tvůrci lidské DNA
Nově doplněné rozhovory se žáky.
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one